Streichquartett Nr. 2 op. 10 mit Sopranstimme

Popis

Ullrich Scheideler (editor)
Jan Philip Schulze (klavírní výtah)

Komorní dílo z let 1907/08 znamená přelom nejen v Schönbergově tvorbě, ale i v dějinách moderní hudby obecně. Tonalita dur-moll, povinná po staletí, se u čtyř vět stále více opouští ve prospěch volné atonality. Tento rozchod s hudebně-historickou tradicí jde ruku v ruce s dalším porušením konvence; v posledních dvou větách Schönberg zařazuje sólové sopránové zpěvy dvou básní Stefana George. Přechodem k atonalitě Schönberg otevírá cestu k novému hudebnímu jazyku, který měl o něco později vést k dvanáctitónové hudbě. Jeho druhý smyčcový kvartet bezesporu představuje mezník v dějinách hudby. Nové vydání Henle je editováno specialistou na Schönberga Ullrichem Scheidelerem a odráží nejnovější stav výzkumu. Edice Henle Urtext vydává tuto moderní klasiku v novém, velkoryse rozvrženém hudebním setu